Garanty tématu Hospodaření jsou v synodní radě Jana Černá a Jindřich Fencl. Zeptali jsme se jich na tři otázky týkajících se jejich role v rámci diecézní synody.
Co pro vás osobně znamená diecézní synoda a kam by nás měla dovést?
JANA: Od začátku je pro mě synoda trochu jako stopovačka – hledání správných cest.
Ráda pozoruji skauty, když hrají hry. Vidím jejich zápal pro hru, nadšení, touhu dobrat se šťastně cíle. Dost často musí nutně spolupracovat, čekat na slabší, pomáhat si, hrát fér.
Přála bych si, abychom si počínali se stejným nadšením a zápalem pro Boží věc při synodě. Pravidla známe z Evangelia a na nás je odvážně se vydat na společnou cestu. Může se stát, že některé směry se ukáží být slepou uličkou. Ale i to je v pořádku, aspoň se dozvíme kudy cesta nevede. A cíl? To je přesně to, co dopředu neznáme. Z celého srdce doufám v Boží vedení.
JINDŘICH: Diecézní synoda je pro mne především velká radost. Radost, že jsme – jako diecéze – na cestě, že hledáme a snažíme se následovat Krista. Pak velká naděje, že Hospodin je s námi a bude nám ukazovat směr a někam nás dovede (ne že mi si budeme určovat směr). Potom je synoda velké množství vztahů bratří a sester, které se rodí, prohlubují rostou. A pak je to pro mne obrovské množství práce, které už bylo uděláno a je třeba ještě udělat.
Vaším úkolem v rámci synodního týmu je, mimo jiné, rozvíjení třetí synodní otázky, a to: „Jak v příštích deseti letech, s omezenými prostředky, které budeme mít k dispozici, hmotně zajistíme život a službu naší diecéze?“ S jakými daty pracujete? S jakými odděleními na biskupství na přípravě podkladů spolupracujete? Do jakých detailů budou budoucí financování diecéze posuzovat synodní delegáti?
JANA: Prostředky jsou vždy omezené ????. Náš úkol je zmapovat a uvědomit si pravdu o tom, co máme a s čím jako řádní správci máme hospodařit. To je úkol pro letošní rok.
Něco nám napoví výsledky sčítání věřících, které proběhlo – to je jeden úhel pohledu. Další důležité údaje nám poskytují oddělení napříč biskupstvím – ekonomické, kancléřství, majetkové, projektové.
Usilujeme o přehlednost a srozumitelnost. Ten, kdo nikdy nepracoval s účty, by těžko porozuměl analýzám a dokumentům tak, jak jsou vedeny například pro finanční úřad. Bude jistě užitečné, když se mezi farníky v diecézi vzbudí živý zájem o to, jak se hospodaří. Snad si díky všem těm dostupným informacím uvědomíme zodpovědnost jedněch za druhé, nutnost solidarity a třeba také hodnotu štědrosti v nadbytku i v nedostatku.
JINDŘICH: V tomto roce nám jde o popis situace, spolupracujeme především s ekonomickým a projektovým oddělením. A také budeme mít data z farních skupinek setkávajících se nad touto otázkou a z dotazníků. Kromě „tvrdých“ a jasných dat o majetku a hospodaření nás také zajímá, jak moc jsou farníci informováni o hospodaření farnosti, jakou mají důvěru ve vedení farního hospodaření, zda je z jejich pohledu transparentní, zda je ekonomická rada farnosti funkční …
Míru konkrétních informací ještě budeme hledat, nejde informovat o všem, ne že bychom nechtěli být transparentní, ale pohybujeme se v tržním prostředí a nechceme dávat důležitá data „konkurenci“.
Mezi farnostmi jsou velké rozdíly. Velké farnosti řeší i z hlediska financí jiné problémy než farnosti malé. Každý z delegátů tak přichází s rozdílnou zkušeností a potřebami. Jak s tímto chcete pracovat? Co od delegátů a diecézní synody očekáváte?
JANA: To je dobrý postřeh. Naše rozdílnost a odlišnost našich zkušeností je základ, který bychom měli všichni respektovat. Žádný křesťan, žádná farnost nemůže žít izolovaně. Všichni patříme do jedné diecéze a nemělo by nám být lhostejné jak a čím žijí bratři a sestry v sousedství. Mám naději, že když se budeme snažit o vzájemné porozumění, když si budeme naslouchat ušima i srdcem, začnou se mezi námi křesťany vytvářet nové, živé vztahy. Začneme-li se vzájemně více poznávat, moc se těším, že se také začneme mít více rádi.
JINDŘICH: Od delegátů čekám, že budou ochotni se podívat dále než jen očima toho, co znají, že budou ochotní odhlédnout od osobní zkušenosti. A že z popisu těchto rozdílných skutečností a daností se nám začne rodit směr dalšího směřování, čímž se budeme zabývat další roky.