Zpráva ze setkání synodních delegátů s kardinálem Mario Grechem během diecézní pouti v Římě v pondělí 28. září v koleji Nepomucenum
„To, co je důležité, nejsou dokumenty, ale to, že jste udělali zkušenost společně,“ řekl kardinál Mario Grech přibližně stovce delegátů diecézní synody plzeňské diecéze. Ti se během diecézní pouti v Římě setkali 28. září v koleji Nepomucenum, aby společně mluvili o závěrech synodního procesu i o tom, co může přinést další život diecéze.
Synoda plzeňské diecéze dostala o víkendu v Římě důležitý mezník. Na závěr nedělní bohoslužby v bazilice Santa Croce in Gerusalemme předal biskup Tomáš Holub zástupcům deseti vikariátů plzeňské diecéze závěrečný dokument diecézní synody a jeho grafické zpracování ke studiu. Jeho předání následovalo po několikaletém procesu společného naslouchání, modlitby a hledání toho, k čemu chce Duch svatý Církev vést.
O den později se asi 60 synodních delegátů, někteří i s doprovodem z rodiny, sešla v římské koleji Nepomucenum s kardinálem Mariem Grechem, generálním sekretářem Synody biskupů. Diskuse nad závěry diecézní synody se tak propojila s celosvětovou zkušeností synodální Církve.
Synodální cesta plzeňské diecézní synody tak dostala římskou tečku – nikoli však tečku za tím, co během ní vzniklo. Generální sekretář Synody biskupů kardinál Mario Grech delegátům připomněl, že skutečným plodem synody nejsou především stránky závěrečného dokumentu, ale zkušenost společného naslouchání, modlitby a hledání.
„Jsem přesvědčený, že vaše modlitba během těchto společných cest je součástí modlitby celé univerzální Církve,“ uvedl kardinál. Připomněl také slova papeže Františka, že synodalita je cestou Církve třetího tisíciletí. „Synodalitu nelze učit. Je možné se ji naučit skrze zkušenost,“ zdůraznil.
Právě zkušenost společné cesty může podle Grecha pomoci Církvi vykročit k evangelizaci. „Synodální Církev je Církev, která je připravena evangelizovat,“ řekl a dodal, že právě evangelizace by měla být jedním z hlavních témat, na kterou se má Církev soustředit.
Připomněl přitom množství pokřtěných lidí, kteří si podle něj nejsou vědomi toho, co ve křtu dostali. Přirovnal je k člověku, který sedí na bedně, a přitom netuší, že je pod ním ukrytý poklad.
Dalším důležitým tématem je podle kardinála formace. Ta nemá být určena pouze budoucím kněžím. „Potřebujeme investovat do formace všech,“ uvedl. Varoval také před nebezpečím, že člověk může mít pocit, že pracuje pro Boha, a přitom nemusí dělat to, co od něj Bůh skutečně chce.
Na závěr kardinál Grech odpovídal na otázky vycházející ze závěrečného dokumentu plzeňské synody i na dotazy samotných delegátů.
V souvislosti s plzeňskou diecézí se na základě dotazu P. Petra Hrušky kardinál Grech dotkl také zkušenosti prvních křesťanů a Paktu z katakomb (v něm se 42 biskupů během druhého vatikánského koncilu zavázalo k životu v chudobě a službě chudým a více než 500 synodních otců se k paktu připojilo později – pozn. red). Kardinál zdůraznil rozměr Církve chudých a pro chudé – Církve, která je ochotná naslouchat lidem na okraji společnosti a neuzavírá se sama do sebe.
Mezi delegáty byl také Martin Baxa z Mariánských Lázní, který do Říma přijel s celou rodinou. „Kladně mě překvapilo, že byl pan kardinál civilně oblečený. Zaujalo mě, že poukazoval na to, že některé procesy není třeba uspěchat," řekl. Za důležité téma považuje evangelizaci mladých. „Jsme z misijního území z Mariánských Lázní. Hodně jsem usiloval o to, aby se s mládeží začalo pracovat víc i mimo Plzeň, a to se podařilo. Otázkou je, jak to půjde dál," dodal.
Římské setkání tak pro plzeňské delegáty nebylo jen zakončením jedné etapy. Přineslo také otázku, jak zkušenost synodálního putování proměnit v každodenní život místní Církve – a jak znovu objevit poklad, který už Církev má.
Kateřina Odvodyová
