Synodní metoda "Rozhovor v Duchu"

Synodní metoda "Rozhovor v Duchu"

Rozhovor v Duchu v Liticích

Níže najdete podněty k plodnému prožití času společného pastoračního rozlišování synodní metodou "rozhovoru v Duchu" (či "duchovní konverzace") přizpůsobené pro I. etapu naší diecézní synody, které je samozřejmě možné si přizpůsobit konkrétním účastníkům a podmínkám.

Základní otázka ale zůstává: "Co se děje v těch druhých, kterým naslouchám, i ve mně, a jak je v tom u díla Duch svatý?"  

Ke stažení:
Pro inspiraci:
  •  
    Domácí příprava

    Před setkáním je vhodné nabídnout čas pro osobní reflexi jednotlivců nad zvoleným tématem, aby v atmosféře osobní modlitby a zkušeností, které účastníci prožívají, mohl uzrát projev Božího Ducha.

    Proto doporučujeme, aby téma setkání věděli účastníci minimálně týden předem a byli pozváni k osobní modlitbě, naslouchání Duchu svatému a přemýšlení o vybraném tématu.

    Pro tuto domácí přípravu mohou pomoci následující body: 

    • Prosba o vedení Duchem svatým
    • Rozjímání nad biblickým textem:
      • Sk 2,1-12 (pro téma MISIE)
      • Sk 6,1-7 (pro téma USPOŘÁDÁNÍ)
      • Sk 2,42-47 (pro téma HOSPODAŘENÍ)
    • Uvedení do tématu:
    • Reflexe vlastní osobní zkušenosti: Přečtěte si hlavní otázku tohoto tématu (MISIE / USPOŘÁDÁNÍ / HOSPODAŘENÍ) a zamyslete se nad tím, co zvlastní zkušenosti považujete v této oblasti za nejdůležitější. Vše můžete vložit do modlitby, a tak se připravit na sdílení v synodním rozhovoru.
    • Reflexe zprostředkované zkušenosti: Podobně se nad touto otázkou můžete zamyslet i ve světle zkušeností, které znáte zprostředkovaně od druhých lidí ze svého okolí. Pokud ktomu máte možnosti a čas, můžete se s nimi i osobně Pak o tom znovu přemýšlejte a vložte vše do modlitby. To nejdůležitější přineste do sdílení v synodním rozhovoru.
    • Písemné poznámky: Z předchozích reflexí je dobré si udělat pár poznámek, které pak mohou při sdílení na synodním setkání Vyhrazený prostor ke sdílení je poměrně omezený. To, co v něm nenajde místo, můžete zaslat zvlášť na synoda@bip.cz.
    • Modlitba diecézní synody: MODLITBA

     

  •  
    Uvedení: Příprava skupiny (cca 20 min.)

    Příprava moderátorů synodní skupiny:

    Aby bylo setkání skupiny dostatečně tvůrčí, ale také dostatečně osobní, doporučuje se její velikost udržet kolem 8 členů (tomu při tříminutových vstupech odpovídá čas cca 25 min. na jedno kolo). Na začátku by mělo být jasné, kdo rozhovor moderuje, kdo dělá zapisovatele (Zápis.docx / Zápis.pdf) a kdo hlídá dodržování času. Níže uvedené časové rozvržení počítá s cca dvouhodinovým setkáním

    To, co je řečeno ve skupině, ve skupině také zůstane - její účastníci jsou vázáni diskrétností (je třeba připomenout na začátku setkání).

    Uvedení do společného rozhovoru:

    • Moderátor všechny přivítá.
    • Každý se můžeme pár slovy podělit o to, jak se nám právě daří.
    • Společná modlitba (chvály, prosby / Modlitba diecézní synody)
    • Moderátor představí metodu setkání a její pravidla. Zvlášť upozorní na to, že se v této první etapě soustředíme na popis skutečnosti. Moderátor může být zároveň zapisovatelem nebo zapisovatele setkání určí.
    • Četba úryvku z Písma: Sk 2,1-12 (pro téma MISIE) / Sk 6,1-7 (pro téma USPOŘÁDÁNÍ) / Sk 2,42-47 (pro téma HOSPODAŘENÍ)
    • Moderátor stručně shrne téma setkání a přečte základní otázku k synodnímu rozhovoru (MISIE / USPOŘÁDÁNÍ / HOSPODAŘENÍ).

     

  •  
    1. tiché naslouchání: JÁ (cca 3 min.)

    Chvilka ticha: Co se děje v mém srdci?

    Moderátor pozve všechny účastníky ke chvilce tichého naslouchání. 

    Vybavujeme si plody své domácí přípravy (můžeme si udělat několik poznámek). Co se ve světle otázky, na kterou se nyní zaměřujeme, děje v našem srdci?

    Pro tuto osobní přípravu (a později i k moderování 1. kola) mohou pomoci následující pomocné otázky:

    • Jaké mé osobní zkušenosti či zkušenosti v mé farnosti / společenství / diecézi mě vyvstávají na mysli či se dotýkají mého srdce ve světle základní otázky, které se věnujeme?
    • Které z těchto zkušeností jsou oživující, přinášející pokoj, kreativitu, naději?
    • Které z těchto zkušeností naopak vnímám jako spíše umrtvující, vedoucí ke smutku, rozdělení, strnulosti či beznaději

     

  •  
    1. kolo: SDÍLENÍ (cca 25 min.)

    První kolo rozhovoru ve skupině - sdílení a naslouchání:

    Postupně se všichni s ostatními sdílíme o tom, co je pro nás v odpovědi na danou otázku nejdůležitější. Každý má k dispozici předem domluvený čas (např. 2 nebo 3 minuty). Navzájem na sebe nereagujeme. Když mluví druhý, pozorně nasloucháme (můžeme si dělat poznámky) a vnímáme, co toto sdílení působí v našem srdci. Při sdílení druhých si v duchu nepřipravujeme svá slova. Mezi jednotlivé vstupy může být vkládána krátká pauza, aby mohla slova lépe doznít.

     

  •  
    2. tiché naslouchání: TY (cca 3 min.)

    Chvilka ticha: Co mě oslovilo ve sdílení druhých?

    V tichu si uvědomujeme, co se nás při sdílení druhých dotklo, jak se proměnil náš vhled do dané otázky, kde jsme zakoušeli radost, nebo naopak neklid. Opět může pomoci udělat si několik písemných poznámek

    Pro tuto osobní naslouchání (a později k moderování 2. kola) mohou pomoci následující pomocné otázky:

    • Jak mě osobně zasahují zkušenosti druhých, kterým jsme naslouchali?
    • Jaký pokoj či povzbuzení, nebo naopak nepokoj či napětí ve mě tyto zkušenosti druhých vyvolávají?
    • Vnímám v těchto zkušenostech nějakou "červenou niť", která probíhá více zkušenostmi? Nebo tam naopak něco chybí, co jsem čekal, že zazní? 
    • K jakým hlubším vhledům a širším souvislostem nás toto vzájemné sdílení zkušeností vede?

     

  •  
    2. kolo: DIALOG (cca 25 min.)

    Druhé kolo rozhovoru ve skupině - odezva:

    Obdobně jako v 1. kole můžeme nyní každý postupně v předem domluveném čase vyjádřit, co nás při sdílení druhých zasáhlo, co jsme si při naslouchání druhým nově uvědomili. Nejde ale o prostor k argumentaci, oponování, diskuzi ani k doplňování toho, co jsme nestihli v 1. kole říct.

    Druhé kolo rozhovoru ve skupině - dialog:

    Je-li skupina již zkušenější, mohou účastníci promlouvat spontánně, jak kdo právě vnímá, že je na to připravený. Je pak možné na sebe tvůrčím způsobem navazovat, dotazovat se, rozvíjet respektující dialog. To ovšem přináší vyšší nároky ze strany moderátora, aby i zajistil, že se všichni, kdo chtějí, dostanou ke slovu, že zůstáváme u osobních sdílení, co nás oslovilo u druhých a snažíme se proniknout do hlubšího pochopení toho, co mají ve svém srdci.

     

  •  
    3. tiché naslouchání: MY (cca 3 min.)

    Kde vnímám společné vedení Duchem?

    V tichu se ptáme na to, co se nás dotklo ve 2. kole, a především na to, jaké klíčové body se prozatím objevily, k jakému vnímání situace nás jako společenství (farnost, diecézi, další uskupení) Duch svatý vede. Co to pro naše porozumění současné situace konkrétně znamená. Můžeme si dělat poznámky.

    Pro tuto osobní přípravu (a později pro moderování 3. kola) mohou pomoci následující pomocné otázky:

    • Kde v tomto sdílení pro nás zaznívá hlas Ducha?
    • Co z toho, co zaznělo, nejlépe vykresluje skutečnost, ve které žijeme? Co naopak musí být nějak ještě doplněno či modifikováno, aby to mohlo být podpořeno více lidmi?
    • Na čem se ve skupině shodneme? Jaké způsoby vnímání skutečnosti, ve které žijeme, nás naopak rozdělují? Kde zůstávají otázky? 
    • Jaké menšinové vhledy do skutečnosti, ve které žijeme, k nám mohou prorocky promlouvat?
    • Jaký popis skutečnosti, ve které žijeme, můžeme přijmout opravdu za náš společný?

     

  •  
    3. kolo: ROZLIŠOVÁNÍ (cca 25 min.)

    Třetí kolo rozhovoru ve skupině - rozlišování:

    Ve společném rozhovoru každý předkládáme to, co považujeme z řečeného za klíčové, co vnímáme za důležité pro hlubší pochopení a pravdivý popis situace. Můžeme slova druhých s respektem komentovat, podpořit je, případně vyjádřit, že se k takovémuto vnímání necítíme být vedeni.

    S pomocí moderátora se snažíme najít shody, ale i to, kde v nějakém menšinovém vnímání zaznívá něco hodného pozornosti, případně kde je naopak něčí pohled něčím, co pravdivému popisu situace neodpovídá.

    Na závěr se ptáme, co je z řečeného nejdůležitější a co se má objevit v zápise (Zápis.docx / Zápis.pdf) jako společné vnímání situace celou skupinou, jako téma k dalšímu vyjasnění nebo sice jako menšinový, ale důležitý příspěvek k dalšímu rozlišování.

     

  •  
    Závěr: Modlitba a zápis (cca 15 min.)

    Uzavřeme společnou modlitbou díkůvzdání a přímluvami za hlubší moudrost na synodní cestě rozlišování, případně jiným způsobem společné modlitby, na které je daná skupina účastníků zvyklá. 

    Někdy se skupina sejde ještě k následnému jednání o tom, co má být součástí zápisu ze setkání (Zápis.docx / Zápis.pdf), jindy je zápis rozeslán účastníkům setkání k připomínkování mailem a po jeho dopracování je odsouhlasen korespondenčně. 

     

 

Souhrnně - jaké postoje jsou důležité pro zdařilý "rozhovor v Duchu"?

Aktivní a pozorné naslouchání:

  • Naslouchat druhým bez posuzování
  • Věnovat pozornost nejen slovům, ale také tónu a pocitům mluvčího
  • Vyhnout se pokušení využívat čas k přípravě toho, co sami chceme říct, místo naslouchání

Ze srdce vycházející mluvení:

  • Vyjadřovat své zkušenosti, myšlenky a pocity tak jasně, jak jste toho schopni
  • Naslouchat aktivně sobě samým, být si vědomi svých vlastních myšlenek a pocitů během mluvení
  • Všímat si možných sklonů, které nás při mluvení vedou k sebestřednosti
Ke stažení:
Podněty k moderování skupiny:

Pro inspiraci: